Jdi na obsah Jdi na menu
 


Očkování dospělé populace

 

Očkování dospělé populace
 
Očkování patří k nejvýznamnějším objevům celé historie medicíny. Objevitelé vakcín jsou i po desítkách nebo stovkách let považováni za hrdiny celého lidstva – Jenner, Pasteur, Calmette, Salk, Sabin a další. Díky jejich práci a celosvětovému očkování se lidstvu podařilo zbavit se zohavujících a smrtelných pravých neštovic, paralyzující a zabíjející přenosná dětská obrna se dnes vyskytuje už jen ve čtyřech posledních rozvojových zemích, smrtelný novorozenecký tetanus je mimořádně vzácný už i na africkém venkově a výskyt obávaných spalniček se podařilo snížit na minimum.
Podání očkovací látky aktivuje imunitní systém lidského organismu na různých úrovních. Jde o naprosto přirozené a tělu vlastní procesy, není to žádná mimořádná zátěž. Očkování je vlastně simulací přirozené infekce avšak kontrolovanou formou aplikace bezpečného antigenu – tj. částice, která navodí aktivaci buněčné a/nebo protilátkové imunity. Každé očkování tak vlastně příznivě stimuluje imunitní systém člověka. Výkon očkování je minimálně bolestivý a u většiny očkovaných osob nevznikají žádné nežádoucí reakce, a to ani lokální v místě vpichu. Závaznější nežádoucí reakce jsou tak vzácné, že velká část očkujících lékařů v průběhu své praxe nezažije ani jeden takový případ. Mnohonásobně vyššímu riziku poškození zdraví je člověk vystaven při tak samozřejmých aktivitách jako je jízda autem nebo běžná práce v domácnosti.
Zatímco proočkovanost dětské populace tzv. povinnými vakcínami poskytovanými zdarma je u nás jedna z nejvyšších na světě, u volitelných vakcín za individuální úhradu jsme často hluboko pod celoevropským průměrem a tento deficit je významný zejména u dospělé populace. Myslí si snad někdo o našich jižních sousedech v Rakousku, že jsou hloupí a lehce manipulovatelní, když je proti klíšťové encefalitidě očkováno téměř 90 % obyvatel této země? Je v naší povaze považovat investici do prevence za zbytečnou?
Mnoho vakcín má u laické populace neopodstatněně negativní pověst. Tyto informace se tradují dlouhou dobu doslova z generace na generaci a to i přes zřejmý pokrok v medicíně i ve vakcinologii. Ze starých informací a lidových mýtů někdy bohužel vychází i odborná zdravotnická veřejnost. Někteří lékaři ještě i dnes odmítají neopodstatněně v létě očkovat proti klíšťové encefalitidě, nebo od ledna proti chřipce. I když vakcíny jsou registrovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv, někteří kolegové prvního kontaktu upřednostňují i u rizikových pacientů alternativní medicínské postupy, u nichž chybí jasný vědecký důkaz o jejich pozitivním vlivu na lidské zdraví nad úrovní placebo efektu. Přitom většina jejich pacientů s rizikovými faktory (např. pro vznik invazivní pneumokokové infekce) se od nich i přes opakované návštěvy nemusí dozvědět o existenci specifické vakcíny i pro dospělé osoby prokazatelně snižující morbiditu a mortalitu. Epidemiologové se na některých lékařských fakultách snaží rok co rok vyvracet předsudky studentů - budoucích lékařů vůči očkování, které slyšeli v průběhu svého studia od svých učitelů jiných specializací. Ty informace však ani zdaleka nevycházejí z aktuálních poznatků vakcinologie. Je otázkou, proč se tolik zdravotníků cítí být kompetentními v oboru vakcinologie i když mají v tomto směru jen povrchní a dlouhou dobu neoprášené informace.
Co tedy může pomoci zlepšit proočkovanost populace v ČR relativně rychle a bez potřeby zásadních investic?
-          Rychlejší absorpce aktuálních informací a trendů o vakcínách a očkování (případně alespoň o existenci nejbližších očkovacích center) lékaři prvního kontaktu i specialisty s nejrizikovějšími pacienty, např. pneumologové, diabetologové, nefrologové apod. Argument o neočkování z důvodu nedostatku informací o vakcínách přece nemůže v rámci praxe „lege artis“ obstát.
-          Rozšíření preventivních balíčků zdravotních pojišťoven (ZP) s alespoň částečnou úhradou na větší množství vakcín a se zaměřením na hlavní cílovou populaci. Některé ZP například poskytují úhradu vakcíny proti klíšťové encefalitidě výlučně dětem, i když jsou následky této nemoci mnohem horší ve vyšším věku. Z praxe očkovacích center je viditelné, jak významně ovlivňuje změna příspěvků ZP zájem o očkování. Pro ZP je očkovaný pacient výrazně levnější.
-          Spolupráce s pacientskými organizacemi s cílem vytvořit pozitivní mediální kampaň o prevenci a očkování. Některé pacienty motivuje k většímu zájmu a žádosti o očkování až lidské neštěstí v důsledku úmrtí nebo trvalých následků, jež vidí ve svém okolí nebo v médiích. Věříme, že počet poškození zdraví následkem infekcí preventabilních očkováním se bude rok co rok snižovat.