Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zvýšený výskyt žloutenky hlásí Česko i další vyspělé země

 

Za březen 2014 bylo v České republice hlášeno 49 případů virové hepatitidy A, což je druhý nejvyšší počet za stejné období v posledních deseti letech a více než 100% nárůst oproti loňskému březnu. Za letošní březen bylo hlášeno více případů této nemoci než za celý první loňský kvartál. Vloni přitom onemocnělo v České republice žloutenkou typu A o čtvrtinu víc lidí než v roce předchozím. Zvýšený výskyt žloutenky A hlásí například i ve Skandinávii. Příčinou byly podle norských úřadů zejména kontaminované mražené potraviny ze zahraničí a nákaza nechráněných cestovatelů v cizině s následným importem viru do domovské země.
„Infikovaná osoba vylučuje virus i několik týdnů před prvními příznaky, než vůbec zjistí, že je nemocná. Za tuto dobu může vystavit riziku nákazy desítky až stovky osob. Virus může navíc vylučovat i člověk s mírnější formou nemoci a přenést jej na osoby, které takové štěstí mít nebudou. Nejčastějšími místy nákazy jsou veřejné dopravní prostředky, nákupní centra, kina, divadla, stadiony, kolektivní akce, pošty nebo jiné prostory s větším nahromaděním osob a veřejná wc. Na površích jako jsou kliky, tlačítka bankomatu či nákupní vozíky může virus vydržet při pokojové teplotě i několik týdnů. S osobou, která nás nakazila se tak můžeme na daném místě minout i o více než jeden měsíc“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
Kontakt s virem, i bez nákazy, přináší nařízení zvýšeného zdravotního dohledu po dobu 50 dnů, což je maximální inkubační doba. To mimo jiné zahrnuje odběry krve, zákaz účasti na hromadných akcích, odjezdu na dovolenou, na studijní či jiný pobyt v zahraniční, a v určitých případech i vyloučení z kolektivu a z obvyklé pracovní činnosti, zejména u zdravotníků a pracovníků s potravinami. Riziko přenosu viru je vysoké v dětských kolektivech, ve školkách a školách s následnou hrozbou přenosu do rodin dětí i personálu.
Závažnost nemoci obvykle stoupá s věkem. Nemoc vyřadí člověka z aktivního života i na několik měsíců, kdy je třeba držet dietu a vyloučit fyzickou zátěž.
V případě nákazy hepatitidou typu B může mít onemocnění těžší a delší průběh než u žloutenky typu A. Jedná se o nákazu vysoce infekčním virem, který se přenáší tělními tekutinami. Může způsobit chronický zánět jater s následnou cirhózou až rakovinu.
Účinnou ochranou před uvedenými nemocemi a jejich komplikacemi je očkování.
„Již jedna dávka vakcíny proti hepatitidě A chrání až na několik let. Pokud se přeočkuje za 6-12 měsíců druhou dávkou, nejpozději však do 5 let, je imunita dlouhodobá až doživotní. Na očkovanou osobu působí kontakt s virem jako další očkování, tzv. přirozený booster a bez nutnosti další vakcinace prodlouží a posílí imunitu “, vysvětluje Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. „Proti virové hepatitidě B je možná ochrana samostatnou ale i kombinovanou vakcínou proti typům A i B současně. Imunita nastupuje po druhé dávce aplikované 4 týdny po první, třetí dávka za 6 měsíců chrání většinu očkovaných dlouhodobě až doživotně“.