Jdi na obsah Jdi na menu
 


A. Strunecká a autizmus


Už před 13 lety udělil Český klub SISYFOS prof. Strunecké Stříbrný Bludný balvan za její esoterická skripta Integrativní fyziologie člověka pro přírodovědce. Prof. Strunecká si pozornost zaslouží, protože její názory vzhledem ke jejím titulům a postavení jsou přijímány laickou veřejností jako názory správné, racionální, vědecké. Ve skutečnosti jde o matení veřejnosti, v případě autismu o nebezpečné dezinformace rodičů autistických dětí, kteří ve svém zoufalství jsou ochotni věřit snad všemu a dát přednost alternativním názorům a doporučení před přístupem vědecké medicíny.

Kniha "Přemůžeme autismus?“ je rozsáhlá, krásně vypravená a seriózně se tvářící kniha na křídovém papíře, vylepšená esoterickými, mystickými obrázky Zd. Hajného. V první kapitole uvádí Strunecká poctivě, co nám říká „biomedicína“. Už ten divný termín však naznačuje, že existuje také jiná, zřejmě lepší, nebiologická medicína. Autorka zpracovala rozsáhlou odbornou literaturu a věcně, objektivně informuje o současných názorech vědecké medicíny na příčiny autismu. Vedle nich však uvádí vždy názory protichůdné, výrazně okrajové a cituje studie, které neodpovídají většinovému proudu medicíny. Právě ty však autorka akceptuje a v dalších úvahách se o ně opírá.
Podstatné jsou kapitoly Nové přístupy, nové naděje, a Skryté souvislosti, hledání viníků. V nich uvádí teorii, kterou vypracovala spolu s prof. Blaylockem z USA. Podle nich autismus není vrozené a neléčitelné onemocnění mozku nejasného původu, ale jde o záležitost excitoimunotoxickou, tedy v podstatě léčitelnou otravu řadou škodlivých látek, mezi nimiž na prvních místech figurují fluoridy, hliník, rtuť, umělá sladidla aspartám a glutamát a vakcíny. Tyto látky mají podle Strunecké negativně zasahovat do metabolismu glutathionu, který zprostředkovává kontakt mezi nervovými buňkami. Jde o hypotézu akceptovatelnou, ale zatím nikým nepotvrzenou.
Větším problémem je to, že tvrzení o škodlivosti uvedených prvků i očkování jsou mylná. Spekulace o škodlivosti fluoru, hliníku, rtuti, sladidel a vakcinace, které se v odborné literatuře i v médiích objevují, byly opakovaně v mnoha studiích prověřovány a hodnoceny zdravotnickými orgány, v Americe prestižní agendou FDA, Food and Drug administration. Také rizika očkování jsou každoročně v USA i jiných zemích hodnocena speciálními úřady Škodlivost uvedených látek ani vakcinace potvrzena nebyla.
Bohužel, prof. Strunecká věří svým názorům a rodičům naléhavě radí, aby se varovali fluoridované vody, hliníkového nádobí a nechali dětem odstranit všechny amalgámové plomby. Zakazuje umělá sladidla, doporučuje drahou bezlepkovou a bezkaseinovou dietu (tedy bezmléčné pokrmy), varuje před očkováním, doporučuje před ním nákladné vyšetření protilátek, v terapii doporučuje různé vitaminové a minerální preparáty a různé potravinové doplňky. Vhodné mají být také módní detoxikační metody, např.dvakrát ročně očista střev. V kapitolách o terapii už pak prof. Strunecká opouští pole vědecké medicíny úplně a vstupuje do oblasti alternativní. Doporučuje používání homeopatie, Vollovy akupunktury, biorezonanční přístroje Bicom, Oberon, čištění čaker, při zácpě bezkontaktní kroužení rukou nad bříškem dítěte aj. Všechna tato dietní léčebná doporučení představují značnou zátěž rodičů, jsou finančně nákladná a hlavně zcela zbytečná.

A aby toho nebylo málo, celou závěrečnou kapitolu věnuje autorka autismu ze spirituálního pohledu. Přijímá snad všechny esoterické a pseudovědecké představy, uznává Grofovu transpersonální psychologii, uvádí antroposofické představy R. Steinera, mluví o spojení s kosmickým vědomím, o převtělování, karmě, channelingu aj. Neexistuje snad alternativní léčebná metoda nebo esoterická představa, kterou by Strunecká neuváděla. Samozřejmě navrhuje terapii i pro rodiče, kteří by měli meditovat, čistit si čakry a tak vylepšit své energetické pole, aby mohli lépe působit na své děti. Ty mají mít odpovídající cvičení dechu i těla.

Snad mohu uvést některé citáty z knihy, které knihu dostatečně charakterizují:
„Glutamát a aspartam jsou chutě, které zabíjejí a které jsou vážnou hrozbou dalšího vývoje naší civilizace.“
„Pracujte s různými profesionály včetně alopatů, naturopatů, chiropraxe, ajurvédy, homeopatie a tradiční čínské medicíny.“
„Na pochopení spirituálních kořenů poruch ve vývoji duševně-duchovních schopností vašeho dítěte totiž závisí i další pokroky a úspěchy na cestě uzdravení.“
„Druhý poznatek z pozorování energetických polí (aury – pozn. J. H) v okolí autistických bytostí je ten, že mají zřetelnou pouze první vrstvu svého energetického pole, zatímco všechny další vrstvy – emocionální, mentální a astrální tělo…..“ jim chybí.
„U autistů je „přecitlivělost na nejrůznější vibrace okolního světa.“.
„V současné době se mimořádně zvýšil počet lidí se schopností vnímat existenci a kvalitu lidského energetického pole. Mnozí lidé a zejména děti postupně odhalují svoji schopnost rozpoznávat děje a jevy za hranicemi běžné rozlišovací schopnosti smyslů.“
„V lidském těle se transformují energie z vesmíru. Energetické pole člověka je v dynamickém vztahu s univerzálním energetickým polem.“
„U autistů je nekoordinovaná činnost čaker. Jsou pochopitelně rozdíly mezi jednotlivci, ale pro většinu z nich platí, že mají značně asymetrické čakry, kdy např. více energie proudí pravou stranou než levou nebo je otevřená zadní část, zatímco přední je uzavřená.“ „S otevíráním čakry třetího oka postupujeme opatrně.“
„Poznatky z transpersonální oblasti …. jsou velkou výzvou pro změnu paradigmatu současné biomedicíny.“
„U mnoha lidí můžeme pozorovat uprostřed hlavy zlato-stříbrný světelný bod, který má různou velikost – může být jako míček, může být rozšířený jako trychtýř, může být ještě větší a mít podobu zářivých světelných paprsků nebo jenom rozptýleného světla. Jeho ukotvení je v oblasti šišinky. Podle mého názoru plní šišinka funkci modemu, který přijímá signály z vesmíru a převádí je do srozumitelných signálů pro lidské tělo.“


Autorka se odvolává na Billa Stillmana, podle kterého mají (autisté) znalosti o své existenci před zrozením, schopnost telepatie, schopnost komunikace se zvířaty, spojení s anděly a bytostmi ve spirituálních světech stejně tak jako schopnosti intuice a channelingu.

Sumárně řečeno: „Kniha Přemůžeme autismus?“ je právě tak jako všechny ostatní knihy prof. Strunecké obludným gulášem názorů vědeckých, pseudovědeckých, alternativních i čistě esoterických, který je předkládán rodičům k uvěření a také k aplikovaní těchto podivných představ o terapii. Autorka je schopna shromáždit obdivuhodné množství informací a přitažlivě je podat, ale je zcela neschopná posoudit jejich hodnotu. Charakterizuje ji skvělá paměť, obrovská výkonnost, ale absence rozumu a logiky.

A to nejhorší. V celé knize se prof. Strunecká ani slovem nezmiňuje o metodách racionálních, bezpečně prověřených, které sice nemohou chorobou vyléčit, ale které mohou podstatně zlepšit zdravotní stav i chování autistů. Jsou to jak metody psychologické, zejména kognitivně behaviorální terapie, tak i použití vhodných farmak. Nešťastní rodiče, kteří hezké, přesvědčivě psané a vyléčení slibující knize uvěří a mnohdy opustí racionální terapii!

Kniha Anny Strunecké „Přemůžeme autizmus?“ je výrazně odlišná snad od všech dosud v češtině vyšlých knih o autismu. Zabývá se zejména biomedicínskými aspekty autismu a dále podle oficiální anotace i psychologickými a transpersonálními aspekty autismu.

V předmluvě mě zaujaly tyto věty autorky: „Kniha, kterou vám předkládáme, je svým komplexním přístupem zcela ojedinělá. Snad nám pomůže, že v České republice budeme první na světě, komu se podaří ve větším rozsahu dokázat, že autizmus je přemožitelný.“ Autorka evidentně touto větou i názvem knihy naráží na hnutí tzv. DAN! lékařů. A z jejich prací ve své knize patrně čerpá. I když v Česku (pokud vím) přímo žádný DAN! lékař neordinuje, přesto se autorka domnívá, že budeme první na světě. Zajímavé a dle mě poněkud nabubřele až nebezpečně znějící.

DAN! je zkratka emotivního anglického „Defeat autism now!“, což znamená v překladu „Poražme/přemožme autismus hned!“ Blíže např.
http://autism.about.com/b/2007/04/11/what-is-a-dan-defeat-autism-now-doctor.htm

Hnutí DAN! zahrnuje velmi široké spektrum názorů na to, jaké faktory se podílejí nebo spolupodílejí na vzniku autismu (očkování, toxiny…) a pokouší se o odpovídající léčbu, i když si je vědomé, že jde jen o zatím nepotvrzené hypotézy a že nejde o klasickou terapii založenou na důkazech. Na takovou zoufalí rodiče nemají čas čekat. V České republice jsou rodiče inklinující k tomuto proudu odkázáni buď na studium zahraničních pramenů, nebo třeba i na knihu dr. Strunecké. Je to ale věrohodný zdroj? Jsem jen laik, ale i tak mě řada věcí v knize zarazila hned na první pohled.

Velmi neseriózně na mě v knize působí celý text o New Jersey (od str. 157). Autorka zde např. uvádí  „Některé dřívější studie dokonce ukazují, že v populaci dětí ve věku 7–10 let je v New Jersey 12,1 % autistů“, když se ale podíváte na stránku, kterou uvádí jako zdroj, zjistíte, že šlo o 12,1 promile (výskytu PAS v dané oblasti), tedy výskyt desetkrát nižší!

Hned v další kapitole (o vakcínách) autorka začíná velmi zmateně. Napřed napíše, že mezi některými skupinami lidí (následuje výčet) panuje přesvědčení, že thimerosal ve vakcínách způsobuje PAS, aby na závěr dodala „Zdá se, že je to vědecky dokázané.“ Takže když si hodně lidí něco myslí, je to VĚDECKY dokázané???

Zmatený text pokračuje v dalším odstavci větou „Při analýze studií z vědeckého tisku … najdeme práce, které dokazují příčinnou souvislost mezi očkováním vakcínami s thimerosalem, otravami rtutí z mořských produktů, otravami rtutí jako kontaminující složky z ovzduší (deště a sníh) a otravami způsobenými uvolňováním rtuti z amalgamových plomb v zubech.“ Nechybí vám tam také něco? Autorce nějak vypadlo, jakou příčinnou souvislost ty studie mají dokazovat. Zřejmě je myšleno mezi rtutí a PAS, ale autorka to explicitně neuvádí, buď záměrně (že by se některé zmiňované studie netýkaly přímo PAS?), nebo jednoduše proto, že nedokáže zformulovat větu…

V části knihy s názvem Skryté souvislosti autorka „oprašuje“ teorii matek-ledniček, což, myslím, mluví samo za sebe: „Při hledání viníků za vznik PAS bychom se přeci jenom při svých mediacích mohli zamyslit, jak je to s tou matkou ledničkou, zda jsme sami nepřispěli svým myšlením a chováním v časném vývoji k tomu, že se naše dítě uzavřelo do svého vlastního světa.“

Autorka svou knihu adresuje „všem obětavým bytostem, které snaží pomáhat dětem s autismem“ a zároveň chce znovu traumatizovat rodiče teorií matek-ledniček? Drsné (dle mne)…
V knize autorka použila např. i následující text (dle autorky je to diagnostika PAS dle Stillmana, mně to připadá spíš podobné teoriím o tzv. indigových dětech, v souvislosti s PAS jsem o podobných jevech nikdy nikde nečetla):„Otázky pro rodiče: Uchvacuje vaše dítě krása přírody? Má nevyslovené spojení se psy, kočkami, motýly a jinými tvory? Vede konverzaci s někým neviditelným? Má schopnost předvídat, co se stane? Kreslí anděly nebo mrtvé příbuzné? Odpovíte-li 2x ano, vaše dítě má PAS. Gratulujeme.“ Ponechávám bez dalšího komentáře…

Za zmínku stojí, že autorka v roce 1998 obdržela Stříbrný bludný balvan, anticenu, kterou udílí Český klub skeptiků Sisyfos za zásluhy o podporu a rozvoj bludného způsobu myšlení a matení veřejnosti (v daném ročníku Sisyfa dokonce porazila známého plejáďanologa Iva Bendu ;-)). Cena byla udělena za transcendentálně-holistický pohled na fyziologii člověka, získaný přímo z "kosmického vědomí".
Autorka se cenou obdrženou od skeptiků nijak netají (což na mě udělalo dojem, přiznám se) a docela podrobně se o ní zmiňuje ve svém medailonku na webu autizmus.cz (doporučuji přečíst, mluví samo za sebe).

Na mě osobně kniha působí asi tak, jako když pejsek a kočička vařili dort. Je tam od všeho kousek a dohromady to na mě nepůsobí ani trošku komplexně (ano, narážím na větu z předmluvy), ale naopak naprosto nesourodě. Dost dobře nechápu (hlavně po přečtení kapitoly o New Jersey, která je způsobem argumentace a uvádění jen těch zdrojů, které se hodí autorce „do krámu“ jak vystřižená z Zeitgaistu), jak se někdo může divit, že tohle nechtělo vydat nejmenované renomované nakladatelství. Myslím, že by tam nemusely být ani závěrečné kapitoly o „spirutuální perspektivě“ a i tak by se jednalo o knihu velmi kontroverzní a co do kvality textů minimálně rozporuplnou. Nechápu ani větu autorky o České republice (uvádím ji na začátku příspěvku). Je špatně zformulovaná, takže se navíc můžeme jen domýšlet, co jí autorka myslela. Pokud to, že právě díky její knize a jejímu ojedinělému komplexnímu přístupu budeme v ČR úspěšnější v přemáhání autismu, tak mě to dost překvapuje.

Já osobně bych se bála cokoli z téhle knihy použít v praxi. Protože (dle mého názoru) uvedené podivnosti (a nepřesnosti) vrhají divné světlo na celou knihu. Je to ovšem jen můj subjektivní dojem. Každý si jistě udělá svůj názor.

Helena Tesařová, Prof. MUDr. Jiří Heřt

www.sysifos.cz

http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1360958244

Poznámka: Podobným místy velmi "NE-odborným" a "NE-kvalifikovaným" stylem jsou napsané i její knižní publikace a kapitoly o očkování.

KPPO