Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aktuality

Příspěvky

Epidemie spalniček v Evropě

5. 3. 2017

V období od 1. ledna 2016 do 17. února 2017 bylo v Rumunsku hlášeno 3 071 případů spalniček, včetně 16 úmrtí. Všechny tyto případy jsou buď laboratorně potvrzené  nebo mají epidemiologickou souvislost s laboratorně potvrzeným případem. Nejvíce zasaženou skupinou obyvatelstva jsou kojenci a malé děti. V současnosti se došetřuje další případ úmrtí na spalničky. Spalničky v Rumunsku jsou vykazovány z třiceti šesti ze 42 okresů, nejvíce postiženou oblastí je Caras Severin s 703 případy (západní část země, u hranice se Srbskem). Očkování v populaci neustále probíhá, aby byly pokryty komunity se suboptimální proočkovaností.

 

Dne 20. prosince 2016 vypukla epidemie spalniček v regionu Valonsko v Belgii. K 24. únoru 2017 je již hlášeno 75 případů onemocnění (30 z nich laboratorně potvrzeno). První případ navštívil Rumunsko v průběhu inkubační doby a je proto považován za importovaný případ onemocnění. Jsou postiženy různé věkové skupiny obyvatelstva, ale většina nemocných byla neočkovaná. V epidemii onemocnělo i pět zdravotnických pracovníků. U všech případů byl laboratorně potvrzen genotyp B3, který je identický s kmenem, jež cirkuloval na konci roku 2016 v Rumunsku, Itálii a Rakousku. V roce 2016 byly hlášeny v Belgii ještě tři další případy onemocnění spalničkami z dalších dvou regionů (jeden importovaný případ ve Flandrech a dva izolované případy v regionu hlavního města Bruselu), bez přímé souvislosti se současnou epidemií.

Závěr: Epidemie ukazují, že spalničky stále v populaci cirkulují a je velké riziko přenosu onemocnění zejména v populaci s nízkou proočkovaností.

Na území EU jsou případy spalniček hlášeny v Rumunsku, Rakousku, Belgii, Německu, Itálii a Španělsku, ohniska mimo EU byla zjištěna ve Švýcarsku, Kongu, Guinei, Jižní Africe a Jižním Súdánu.

Zdroj EWRS, Communicable Disease Threats Report ECDC 19.-25.2.2017

MUDr. Jana Košťálová

 

Má ještě očkování proti chřipce tuto sezónu smysl? Aktuální otázky a odpovědi Doc. Maďara na téma chřipka.

9. 1. 2017

 

Aktuální informace k chřipkové sezóně 2016/2017

22. 11. 2016

 

Amerika už nemá spalničky - díky očkování

4. 10. 2016

Jako první na světě deklaroval Americký kontinent koncem září 2016 eliminaci spalniček ze svého území. Toto vysoce infekční a potenciálně velmi nebezpečné až smrtelné onemocnění bylo eliminováno díky 22letému intenzivnímu úsilí zahrnujícímu plošné očkování. Před začátkem masivní vakcinační kampaně v roce 1980 si spalničky každoročně ve světě vyžádaly 2,6 mil. životů ročně. Jedna ze studií odhadla, že plošné očkování a následná eliminace zabránili a zabrání nákaze jen v Latinské Americe a Karibské oblasti od r. 2000 do 2020 více než 3mil. případům nákazy a 16 tisícům úmrtí.
Jedná se o čtvrté onemocnění, které bylo komplexním preventivním přístupem a plošným očkováním z tohoto kontinentu eliminováno - po pravých neštovicích v r. 1971, přenosné dětské obrně v roce 1994 a zarděnkách v roce 2015.
 

Až 97 % matek nechává své děti očkovat, ukázal průzkum, jen 60 % rodičů si ověřuje laické informace z internetu

2. 6. 2016

Cílem průzkumu IMS Health bylo zmapovat názor matek dětí ve věku 2–6 měsíců na možnosti povinného a dobrovolného očkování dětí. Z celkového počtu 200 dotazovaných respondentek nechalo 97 % očkovat své dítě alespoň povinným očkováním. Desetina matek využila možnost chránit svého potomka všemi relevantními vakcínami na trhu. Dalších 56 % matek si k základním povinným vakcínám přibírá i řadu nepovinných. Pouhá 3 % matek nenechala své dítě očkovat vůbec.

75 % matek by bylo proti případnému zrušení povinného očkování

Od roku 2012, kdy byl podobný průzkum realizovaný poprvé, vzrostl počet matek, který se setkal s názorem, že očkování by mohlo být pro děti zátěží, a proto by mělo být pouze na dobrovolné bázi. Většinou o této možnosti četly na internetu (59 %) nebo ho viděly prezentovaný v televizi (36 %), případně ho slyšely interpretovat své přátele (21 %). Podle průzkumu však 75 % matek tento názor odmítá. Pouze 8 % si myslí, že rodiče by měli mít právo volby. Zbylé respondentky o této možnosti vůbec nepřemýšlely, případně spoléhají na doporučení lékaře.

93 % matek získává informace o očkování u praktického dětského lékaře

Naprostá většina matek se radí o očkování s praktickým dětským lékařem svého dítěte a má od něj většinu informací. Polovina maminek hledá informace ještě na internetu, třetina z nich si nechává poradit od přátel nebo jiných maminek, 15 % studuje letáky a brožury. Pouze čtvrtina matek však informace, které získá z jiného zdroje než u doktora, s lékařem znovu konzultuje a ověřuje si jejich pravdivost. 60 % matek informace získané jinde neověřuje vůbec. Ostatní hledají další doplňkové informace na internetu nebo se poradí s přáteli a známými matkami.

66 % matek očkuje děti nepovinnými vakcínami – většinou se rozhodnou pro ochranu proti pneumokokům  

Z dostupných informací vyplývá, že 66 % matek se zajímá také o další možnosti ochrany svých dětí nad rámec povinného očkování a také se pro ni rozhodne. Téměř 40 % maminek nechá v prvním roce života svou ratolest očkovat proti pneumokokům, které mohou způsobit mimo jiné zápal plic či zánět středního ucha. Více než třetina matek považuje za důležité očkování proti meningitidě, rychle probíhajícímu infekčnímu onemocnění, na které až každý desátý pacient umírá během prvních 24–48 hodin od prvních příznaků. Téměř třetina matek pak dopřává dětem ochranu proti rotavirům, infekci způsobující silné průjmy a zvracení, které mohou vést až k dehydrataci.

 

Vysoký počet případů klíšťové encefalitidy v roce 2016

24. 5. 2016

Letošní počet případů klíšťové encefalitidy za první 4 měsíce je vzhledem k mírné zimě a dalšímu vývoji počasí s vysokou aktivitou klíšťat vyšší než za stejné časové období v posledních 3 letech dohromady. Hlášený již byl i smrtelný případ klíšťové encefalitidy u 71letého muže z Vysočiny.


Aktuálně je aktivita klíšťat nejvyšší tj. na 10 stupních z maximálních 10.


Pohyb neočkovaných osob v přírodě mimo zpevněných cest přináší riziko nákazy, zánětu centrálního nervového systému a trvalé následky. Klíšťová encefalitida je zátěží nejen pro postiženou osobu, ale i pro její rodinu a přináší i velkou finanční ztrátu.

Očkování dramaticky zvýší pravděpodobnost, že se nám nákaza vyhne. Je možné zahájit jej i v teplých měsících, tedy celoročně.